Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Umění říkat „ne“ patří mezi základní dovednosti zdravého asertivního chování. Nejenomže vyjadřuje naše potřeby, touhy, volby ale především definuje naše vlastní hranice. Přesto tohle kratičké slovo mnoha lidem činí velké problémy. Vzpomeň si ale na své dětství. V té době se nikdo neostýchal jednoznačně vyjádřit, co chce a co rozhodně nechce. Výchova z nás ale postupem času udělala poslušné jedince, kteří se snaží vyhovět všem kolem, ale zapomínají přitom na sebe, což je hrubá chyba. Přemýšlíme, jak asi budeme vypadat, co si o nás ostatní pomyslí nebo že dokonce nemáme jinou možnost. Neříkám, že nemáš pro druhé udělat laskavost a pomoci jim, když to potřebují. Věřím ale, že i Ty dokážeš poslouchat svůj vnitřní hlas, resp. své emoce, které Ti jako kompas ukazují správnou cestu. Velmi často cítíme, že něco nechceme udělat, ale neumíme to říci nahlas. Potlačíme vlastní pocity a kývneme na něco, co je nám proti srsti. Jinými slovy jednáme proti sobě. Celý tenhle proces doprovázejí pocity frustrace nejenom z toho, že se musíme do něčeho nutit, ale také ze sebe sama. Jsme na sebe naštvaní, že jsme zase povolili a nebyli dostatečně silní na to, abychom ochránili svoje hranice. Naučit se říkat „ne“, není úplně snadné, a navíc svoje hranice budeš muset v průběhu života opakovaně obhajovat a upevňovat. Vždycky se totiž najde někdo, kdo Ti je bude chtít nabourat, nebo Tě dokonce přesvědčit, že na to nemáš právo. Věř mi, že máš na to plné právo. „Ne“, které je v souladu s Tvými pocity, je vždy v pořádku.
