Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Všiml(a) sis, jak moc je naše společnost nastavena na princip oko za oko, zub za zub a jak málo je mezi lidmi pěstováno odpuštění? Odpuštění je velmi složitým aktem. Duševní rány a jizvy se hojí mnohem složitěji než ty fyzické a dokáží nás zatěžovat mnoho let. Pokud nám někdo ublížil a zanechal v našem nitru silnou bolest, máme pocit, že našeho odpuštění ani není hoden. V myšlenkách se k těmto událostem znovu vracíme, vybavujeme si každý detail, každé slovo, které padlo i to, které mělo padnout a nestalo se tak. Vnitřně nás sžírá vztek a zoufalství. Vědomě prožíváme danou událost stále dokola a všechny emoce s ní spojené si s sebou nosíme jako velký balvan. Balvan, který nás tíží a znemožňuje nám naplno prožívat životní radost. Odpuštění je ale laskavým aktem vůči sama sobě, a nikoliv rezignací či jednáním ve prospěch člověka, který nám ublížil. Ve skutečnosti tento člověk už možná na celou situaci zapomněl a jediný, koho svými negativními emocemi trestáš, jsi Ty sám(a). Pokus se druhému a sám(a) sobě odpustit, akceptuj danou událost, která je už dávno minulostí. Věci se v životě vždy nedějí podle našich představ a je lepší projevit laskavost a připustit, že jsme to v dané chvíli prostě neuměli lépe. Pokud je pro Tebe odpuštění složité, můžeš se pokusit využít vizualizaci. Vybav si znovu danou situaci, ale tentokrát se zachovej tak, jak bys to udělal(a) dnes. Mozek neumí rozlišit mezi realitou a pouhou představou, díky čemuž můžeš jednou provždy danou událost uzavřít a propustit. Stejně tak můžeš danému člověku sdělit, co v Tobě událost vyvolala a všechno si s ním vyříkat. Možná zjistíš, že tohle cvičení budeš muset opakovat. To je v pořádku, dopřej si čas. Nakonec zjistíš, že negativní emoce slábnou a že daná událost a člověk už nad Tebou nemají žádnou moc. Tvé nitro se pročistí a načerpanou energii můžeš investovat do něčeho, co v Tobě pro změnu vyvolává radost a štěstí.
