Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Naše minulost… táhne se za námi jako stín, pronásleduje nás a definuje náš současný život. Všechny naše prožitky a zkušenosti se do nás otisknou jako do roztátého vosku a vytvoří z nás figurku, která chodí po tomto světě. Nejdůležitější jsou rané roky našeho života. Právě během nich poznáváme svět i sami sebe a vytváříme si vzorce, podle kterých nakonec žijeme i v dospělosti. Právě zde vznikají ta nejhlubší zranění. Naučili jsme se naši minulost brát fatálně. Zavázala nám oči a my nevidíme jinou cestu. Jenomže Ty vůbec nemusíš být tím, co se Ti přihodilo a žít podle toho po zbytek svého života. V jakékoliv fázi se můžeš rozhodnout, kým chceš být a kým se staneš. Pro mnoho lidí je to chiméra a neumí se svých vzorců pustit. Až ve chvíli, kdy svou minulost plně přijmeš, můžeš se od ní také osvobodit. Je to složité, je to bolestivé, ale není to nemožné. Jedna z věcí, která mně osobně hodně pomohla, je uvědomění, že to všechno je již dávno za mnou. Že jsem to zvládla a nemusím to prožívat znovu. Místo toho, aby ses do minulosti ohlížel/a s bolestí v srdci, strachem či výčitkami, uvědom si sílu, kterou v sobě máš a která Ti pomohla dostat se tam, kde právě jsi. Podívej se minulosti přímo do tváře, řekni si „tohle jsem byl/a já“ a rozhodni se, že už více být nemusíš.
