Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Největší vliv na to, jakým člověkem se staneme, má dětství. Vnímáme to, jak naše rodiče komunikují, jak vyjadřují lásku, jak řeší problémy, jak se dívají na svět a i když si v pubertě stojíme za tím, že rozhodně nikdy nebudeme jako oni, v dospělosti se mnozí nejednou přistihnou, že reagují stejně jako rodiče. Někteří si toho nevšimnou – to ale neznamená, že by je vnitřní vzorce předané rodinou neovlivňovaly. Tyhle vzorce se Ti mohou natolik zarýt pod kůži, že máš pak zkrátka pocit, že takový/á prostě jsi… Hotovo, konec. Tak to ale není. Člověk by se měl v dospělosti zastavit a zamyslet se nad tím, jestli mu tyhle vzorce, které vlastně vůbec nejsou jeho, slouží a chce podle nich žít. Věř mi, že na vnějších okolnostech nezáleží. Změnit se totiž můžeš kdykoliv (ve dvaceti, čtyřiceti, šedesáti), nejdůležitější je pevné vnitřní rozhodnutí. Je to boj s autopilotem a s vlastní myslí; ta se ale postupně začne měnit, pokud jí budeš vědomě ukazovat jinou cestu. Tu svoji. A pokud ses už pro nějakou cestu rozhodl/a a zjistil/a, že ji potřebuješ změnit, je to v pořádku. Naše hodnoty, představy a očekávání se s věkem přirozeně mění a největší smůla by byla ustrnout v něčem jenom proto, že už to znáš. Protože Ty máš plné právo stát se člověkem, po kterém v hloubi duše toužíš. A je to ve Tvých rukou…
.jpg)
.jpg)
