Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Někdy zůstáváme příliš dlouho tam, kde už není odpověď. Čekáme na zprávu, která nepřichází. Na změnu, která nenastává. Na potvrzení, že má smysl zůstávat. Jenže život se nehýbe, když se držíme minulosti. A lpět na věcech, které kdysi fungovaly, Tě neskutečně zraňuje. Buď k sobě upřímný/á… Možná je ten vztah už dožitý. Možná to místo přestalo být domovem. Možná to, co kdysi mělo smysl, Ti dnes už jen bere energii a radost ze života. Když přijdou tyto okamžiky, bolí to… ale neznamená to, že jsi selhal/a. Znamená to, že jsi dorostl/a do jiné fáze. Že už potřebuješ růst jinde. Jinak. Nově. A to s sebou nutně nese loučení, opouštění a odpuštění. Nemusíš hned vědět, kam jít. Pokud ale uvnitř cítíš ten hlas, který Ti říká, že je čas posunout se dál, neumlčuj ho. Dej mu prostor, nech ho pomalu zesílit a dovol mu, aby Ti ukázal, že můžeš přestat ťukat na dveře, které zůstávají zavřené. Pomalu se otoč a rozhlédni se – možná už na Tebe jiné čekají otevřené dokořán.
.jpg)
.jpg)
