Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Nicnedělání? Tak to mi rozhodně problém nedělá… řekne si asi značná část z Vás. Já ale rozhodně nemám na mysli čučení na televizi, scrollování na sítích, telefonování s kámošema nebo jinak mnou milované a vždy doporučované čtení knížky. Mám na mysli opravdové nicnedělání. A to se může ukázat být jako velmi složitá aktivita. Schválně to vyzkoušej: sedni si, vypni si na telefonu notifikace, nařiď si časomíru třeba na 10 minut a nic nedělej. Nesnaž se vědomě relaxovat ani nehodnoť, jestli Ti to jde nebo ne. Prostě jenom buď. Jaké to je? Jak moc Tě ovládá Tvá mysl? Jak moc jsi naučená/ý neustále vytvářet nějakou činnost? Asi zjistíš, že Tě to po chvíli přestane bavit, budeš mít nutkání sáhnout po telefonu, zkontrolovat čas, podrbat se na zádech atd. Už víš, proč tomu říkám superschopnost? Přitom tohle kratičké odpojení od vnějšího světa je doslova oázou pro Tvoji duši a hlavně pro Tvoji mysl. Většina lidí je v neustálém presu, stresu a stěžuje si na přehlcenost. Jenomže když potom máme vypnout, tak to ani neumíme. Neustále potřebujeme nějaké podněty a krmit hlavu blbostma. Když jsem tohle cvičení začala praktikovat, byla jsem zděšená, jaké rekordy trhala moje mysl v počtu myšlenek za minutu. Postupně jsem ji dostala pod kontrolu, začala mi lépe sloužit a jako bonus jsem se stala trpělivější. Nebaví mě žít život ve vysokorychlostním vlaku, mnohem raději mám pomalý osobáček, který mi dopřeje pravidelné přestávky v jednotlivých stanicích mého dne. Je to totiž mnohem příjemnější a kouzelnější jízda. Tak to taky vyzkoušej.
