Myšlenka dne, která Ti má pomoci na Tvé cestě k vnitřní jednotě...
Od malička posloucháme, co bychom měli a neměli dělat. Jak bychom se měli a neměli chovat, jak bychom měli vypadat, co můžeme a nemůžeme říkat nahlas. Jak moc si můžeme vytyčit vlastní hranice, komu musíme lézt do za*ku a že když budeme poslušní a usměvaví, všichni nás budou mít rádi. Od dětství se nám tohle vrývá pod kůži. Bohužel tohle utváření našeho života a nás samotných druhými dětstvím nekončí. Protože pak posloucháme, jakou školu bychom měli studovat, jakou práci bychom měli dělat, co pro nás je a není perspektivní. Čelíme hodnocení našich partnerů/partnerek, kteří/které bohužel v mnoha případech nesplňují představy našich rodičů, prarodičů, přátel… Jsme denně vystaveni otázkám, proč ještě nejsme se svým protějškem svoji, kdy už konečně založíme rodinu, kdy budeme mít druhé, třetí, čtvrté, páté dítě, proč chceme žít na venkově, kde chcípnul pes. Jako by nějaká ultra moudrá síla předem jasně nalinkovala ten nejlepší život, který bychom měli žít. Všichni. Naše okolí nám neustále kecá do našich životů a dává nám nevyžádané rady. Uff… někdy je opravdu těžké ten celospolečenský tlak ustát. Ustát to, že to celé chceme jinak… Nechci, aby to znělo jako fráze, ale máš plné právo žít si svůj život přesně tak, jak chceš. Žiješ svůj život, a ne život druhých. Neřeš to, jak to bude vypadat a co si o tom budou ostatní myslet. Nenech se znejistit „dobře míněnými“ radami Tvého okolí, když Tvé srdce touží po něčem úplně jiném. Dobře mu naslouchej a neboj se žít život podle svých představ ❤️.
